Deset překladatelů v rozhovoru s Leipzig2020Tschechien: Dnes Hana Hadas

 1. Jak jste se dostal/a k překládání české literatury, k českému jazyku?

Studovala jsem slavistiku a po studiu jsem chtěla dělat něco s jazykem nebo s uměním. Dostala jsem knihu Terezy Brdečkové "Šahrazád a král" do rukou, která mne zaujala. Protože jsem už behem studia překládala texty (próza, titulky pro film) a mne to bavilo, vydala jsem se na cestu najít nakladatelství. A(ž) za pár let se povedlo a kniha vyšla v němcině…

 

2. Máte nějaký překladatelský sen, který se Vám dosud nepodařilo vyplnit?

Pracuju už 20 let v nakladatelství C.H.Beck (na půl úvazku) a dosud se mi nepodařilo “prodat” lektorům nejakeho českého autora/českou autorku. Snad tento rok?

 

3. Narazili jste během své překladatelské práce na nějaký „překladatelský oříšek"? Nějaké slovo/ slovní spojení/fráze,které se těžko překládalo?

Nebyl to můj překlad, dělala jsem jen korekce Stančíkova Péráka. Děj se odehrává v protektorátu, a je řeč o “škole hajlování”. Najít adekvátní a legrační slovo nebylo jednoduché.

 

4. Máte oblíbené české slovo a proč?

Rampouch – to zní tak exoticky, vůbec ne česky.

 

5. Váš oblíbený český autor/ česká kniha?

Ve studiu mne moc zaujal Vančura a Kundera, ale teď je těch autorů a knih mnohem víc, nemůžu se rozhodnout.

 

Leipzig2020Tschechien v rozhovoru s Hanou Hadas.

Foto: Andreas Hack